zpt na vodn strnku
Florbalový tým dětí z Ostravy – Poruby

Mladý a nadějný…

Florbalové soustředění 2021 – Reportáž

 Pojďme na to pěkně od začátku. V neděli 8. 8. proběhlo docela hladce předání dětí a všech lejster – i letos byla největší akce Škorpionů započata na Svinovském nádraží a cestou vlakem. Celá cesta, včetně přestupu, trvala cca dvě hodiny. Nedostavily se žádné větší problémy (pokud tedy nepočítáme opožděný vlak z Kojetína do Nezamyslic). Došli jsme až na halu, kde se každý z nás ubytoval. Spíme v prostorách haly: šatny, sál, horní patro… Už první den bylo připraveno menší občerstvení v podobě pečiva s paštikou – abychom nešli spát úplně hladoví. Vedoucí ve složení Markéta, Gabka, Kamča a Vláďa vysvětlili, jak to tady funguje.

 První noc se samozřejmě všichni  vyspali do růžova, nikoho nic nebolelo (spoiler – víckrát už se to nestane). Jak tedy vypadal první den Škorpíků? Jako téměř každý jiný: začal ranním, fyzickým tréninkem, jež byl následován tréninkem technickým. Už v tu chvíli většina lidí zjistila, že měla o prázdninách asi více sportovat (nebo teda aspoň já), ale pořád to nebylo to nejhorší. Jen co se dotrénovalo, tým „fičel“ na oběd. Napapali jsme se a šli pro změnu do hajan, tentokrát v rámci odpoledního klidu. Bufet už pracoval na plné obrátky – výběr je veliký: přes minerálky a nutellové tyčinky až po půllitrovou kofolu, která je taky hlavním cílem klubových sázkových kanceláří (mluvíme tedy hlavně o Denisovi a Kapošovi). Sázky jsou vcelku neměnné. Na kolikátý pokus se podaří trefit z půlky břevno?

 Zpátky ale k programu. Po poobědním odpočinku přišel bazén, tedy my jsme přišli k němu. Na čem se všichni okamžitě shodli je jasné – voda byla studenější, než ledová.  Na bazénu téměř každodenně probíhává soutěž, ať už se jedná o potápění nebo hledání míčku. Cenou bývají knoflíky, jejichž fungování vysvětlím za chvíli. Vítězem je asi v 90 % Jirka. Co se týče udržování vztahů s místními i v klubu, někteří nejmenování šplouchají a skáčou do vody po ostatních. Na bazénu si to ale užíváme, alespoň většina. Po návratu na halu je nějaká ta doba „volna“, která trvá až do té doby, než přijede všem oblíbený jídlopán, který s sebou přiveze s největší pravděpodobností mňamózní večeři. Jíme tedy minimálně pětkrát denně. Snídaně, svačina, oběd, svačina a večeře. O půl deváté začíná večerní florbalový zápas – hrají žlutí, respektive Zlatokopky, Pupíkovci (tedy oranžoví) a Červení (což jsou červení). Po každém gólu se družstvo, které dostalo gól střídá s tím, které sedělo. Všechny výhry i prohry se sečtou a voala, máme tady vyhlášení dne, jehož součástí je i rozdávání knoflíků za odměnu. A když už jsme u těch knoflíků, vysvětlím, o co vlastně jde.

 Knoflíky jsou takové místní „platidlo“, nebo něco tomu podobného. Za každých patnáct knofíků je jeden level. Knoflíky můžete dostat za různorodé aktivity – ať už se jedná o úklid, herní výkon nebo nějaké to plus mimo hřiště. Každý večerní zápas je nakonec vyhodnocen, první až třetí místo dostane jeden až tři knoflíky. Levelů je celkem pět: oranžový, černý, červený, zelenomodrý a žůžový. Jako první dostal černý level Jirka – jako všechny ostatní.

 V úterý 10. 8. přijela první návštěva, byl to Štěpánův brácha, Adam. Hrál za Olomouc, druhou největší ligu. Zůstal až do čtvrtka, trénoval nás na technických trénincích a moc jsme si to s ním užili. Je s ním sranda, ale hlavně umí trénovat. V sobotu 14. 8. pak přijeli bratři Bestovi, Jirka a Honza. Profesionálové, kteří hrají za Vítkovice, tedy florbalovou superligu. Jsou tedy fakt hodně dobří, nemohli ale zůstat déle, než přes noc. Bylo to s nima ale super, trénovali nás celé dopolene a mnohým trénink velmi pomohl (učili jsme se střílet). Do návštěv musíme započítat i Kubu s Ančí.

 Dovolil jsem si vyslechnout pár kategorií, jak výkonostích, tak herních, tak věkových. V rámci rozhovorů: zde jsou odpovědi. Podotýkám, že holky odmítaly odpovědět, z toho důvodu jsme docílili jen krátkých odpovědí.

Jak chutná?

Brankáři: „V porovnání se školní jídelnou je to – o hodně! – lepší. Výborný.“

Malý Lukáš: „Chutná mi tady dobře, jsem rád, že je tady teplá večeře, nejvíce mi samozřejmě chutnal řízek s bramborama – jak jinak.“

Zástupci mladších žáků: „Je to docela dobrý, dá se to jíst, chutná nám tady dobře. Ještě jsem se nepozvracel. Ani to neplánuju.“

Zástupci starších žáků: „Sem tam zataženo, občas trakaře.“

Zástupce vedoucích: „Chutná mi tady.“

Zástupce a jediný člen skupiny speciálních druhů, Filip: „Je to exkluzivní, nemám co dodat.“

Holky: „Super.“

Co máte nejradši a co naopak rádi nemáte?

Brankáři: „Baví nás večerní hra, je to zajímavé, učíme se něco nového. Běhání koleček je otravné.“

Malý Lukáš: „Nejradši mám večerní hru a nejméně mám rád brzký budíček. Už v osm…“

Zástupci mladších žáků: „Fyzička náš hodně baví, protáhnu se. Večerní hra je taky super. Jeden z kapitánů se chová kapku namyšleně (radši nebudeme zmiňovat).“

Zástupci starších žáků: „Máme rádi zdejší jídlo a nemáme rádi jednoho z místních, Špekičena.“

Zástupce vedoucích: „Nejradši mám polední klid a nemám rád, když mi ho někdo ruší.“

Zástupce a jediný člen skupiny speciálních druhů, Filip: „Nemám rád službu, mám rád florbal.“

Holky: „Máme rády bazén a nemáme rády Filipa, je to idiot.“

Co byste vzkázali čtenářům – jak se vám tady celkově líbí?

Brankáři: „Je to tady super, jen budíček by mohl být trochu později. Štve nás Filip, dělá blbosti.“

Malý Lukáš: „Je to tu skvělý, ale chtělo by to postel… Bolí mě krk, protože neležím u zdi.“

Zástupci mladších žáků: „Líbí se mi tady hodně, je to prostě super. Moc fajn to tu je.“

Zástupci starších žáků: „Líbí se mi tu pecka. Program je tu zábavný, velmi obsáhlý, a i přesto zbývá čas na regeneraci. Za nás super.“

Zástupce vedoucích: „Celý rok jsem se těšil a splnilo to moje očekávání.“

Zástupce a jediný člen skupiny speciálních druhů, Filip: „Je to tady dobrý, výborný. Nevím, co by tady mělo chybět. Nic mi tady nechybí, mám tu wifinu = je to tu fajn.“

Holky: „Super.“

Závěrem, jsme tady spokojení. Sport sice bolí, ale pořád je to určitý druh zábavy. Pro ty z nás, co florbal baví, obzvlášť. Matrace jsou pohodlné, jídlo je dobré, kamarádů hodně, bazén nedaleko – co víc si přát?

Děkuji mnohokrát za pozornost a čtení, Danny Knap a jeho pomocníci ( = celý klub).

 

TOPlist